Shlédnuto: Nádherná Vaiana

Před nějakým časem jsme v kině na jiném animáku zahlédli tenhle trailer a srdce mi POSKOČILO..

Vánoční wishlist by B.

Už nějakou dobu přemýšlím jak nejlíp rozdistribuovat můj dopis Ježíškovi a tohle se mi zdá nejsnadnější. Ideálně kdyby přinesl inspiraci nejen tomu mému, ale i cizím mužům, kteří mají doma možná podobné ženy. Bude mi ctí.

* vedle v okně si k tomuhle článku pusťte Franka Sinatru..

Umíte si přát?

Eliška si o víkendu docela nečekaně přála "mohli bychom jít někdy do Dinoparku?". Vubec nevím jak na to přišla, ale to není důležité. Důležité je, že měla krásné přání a nestyděla se si o něj říct. A splnění takového dětského přání je ještě důležitější. Tak jsme šly. A vy, dospěláci, umíte si přát?

 

Zezačátku se některých bála, hlavně kuli zvukům co vydávali, ale jen co jsme si řekly, že jsou jenom jako, už byla v pohodě.

Teniskology 2016

Vždycky když mám chuť vyrazit a je mi docela jedno kam, kouknu na Facebook do Událostí. Tak jsem v sobotu 22. října zjistila, že právě probíhá Teniskology. Minulý rok nám to nějak nevyšlo, tak jsem letos neváhala. Tenisky máme tuze rááádi!

Otestováno: Nový Ford Edge

Už máte přezuto na zimní kola? My už jo. A tentokrát to ani moc nebolelo. Totiž vůbec! Otestovala jsem horkou podzimní novinku v České Republice, krasavce Ford Edge. 

Pan PEN

Dneska navážu na předchozí úvod do příběhu o tom, jak jsem se procvakala k mému Běloušovi. Tak mu říkám, mému bílému PENovi. Čím mě dostal?

Bára a focení

Chtěla jsem napsat o tom, jak jsem byla na Olympus školení k PEN foťáčku, ale začala jsem tááák ze široka, že text rozděluji a je z toho miniseriál. Úplná trilogie. Začínám postem o tom jak to vlastně s focením mám.

Vášeň mojí rodiny pro dokumentaci všeho zhodnotil nedávno při úklidu Kuba. Totiž, postupně snáším na jedno místo fotky, které před lety nikdo neměl čas dát rovnou do alb, nechávaly se všude možně po šuplících a kdekoliv, kde zbylo místo při stěhování. A už je toho plná bedna.
 

Shlédnuto: Sully, zázrak na Hudsonu

Zatímco v posledních dnech přibližně půl světa nadskočí a zapojuje se do debaty při jakékoliv zmínce o dítěti Bridget Jonesové, musím udělat jednu věc, sdělit všem, že v kině hrajou i další dobrý kusy. 
Zkoukli jsme Sullyho a odcházeli spokojený, jak dlooouuho ne.

Teribear s Amazonem

Mám za sebou nějaké tři tréninky s JduBěhat. Kurzu na jehož konci bych měla být schopná uběhnout 5 km. Moc mě to baví, ale o tom jindy. Dnes chci napsat o tom, jak jsem tu pětku zdolala mnohem dřív než jsem si plánovala.

V Praze na Letné celý týden probíhá Teribear Hýbe Prahou, charitativní akce, kde svou účastí pomáháte. Čím více naběhaných kilometrů, tím více peněz partneři projektu věnují vybranému příběhu. Nerozhoduje rychlost ani styl, ale množství dokončených koleček. Aktuální stav můžete sledovat online v záhlaví hlavní webky, nebo vyhledávat konkrétní výsledky. 

Akci přirozeně registruju, protože se jí účastní různé známé tváře z různých oborů a také blogerky, stačí proklikat web nebo youtube kanál a uvidíte kdo všechno Tereze Maxové pomáhá. 

Plán na víkend 2/IX

zdá se, že se mi tady pomalu tvoří nějaká rubrika? Kdo rád plánuje, pochopí. Kdo rád zážitky s rodinou, pochopí tu druhou půlku a kdo obojí, napíše mi třeba koment nebo svůj tip.

Jsem tady s akcemi které mě oslovily na druhý zářijový víkend. 

Jičín - město pohádky 2016

Akci jsem zažila jako malá holka a tak nějak jsem očekávala to co si pamatuju, náměstí plné lidí, draka na věži a napětí jestli potkáme Rumcajze. Festival se ale po létech proměnil a zjišťuji, že Rumcajz to tady nyní rozjíždí společně s ostatními pohádkovými hrdiny a padouchy. Cirkus to bude! A potrvá od středy až do neděle. Některé pořady jsou zdarma, jiné za malé vstupné.

Víkend ve znamení jídla a zábavy

Hele něco vám prásknu.. Je 19:45, ještě jsem nezačala řešit, co bude Eli večeřet a projíždím FB. Přídávám do našeho letního alba pár zapomenutých fotek z července a to proto, že zítra začíná nový školní rok. ...pro nás žádný vzrůšo, Eli jde do "druhé třídy" ve školce. Jediný stres zítra ráno bude sehnat její bačkorky a pyžamo (co jsme dneska nějak nevyzvedly po prázninovém provozu) v Obláčkové třídě a přestěhovat je do Sluníček. 

Já mám plnou hlavu něčeho jinýho a tím je program na víkend.

Všichni se zbláznili!!! :) Ne, asi ne, jenom prostě to léto neni nafukovací a plno lidí není v ČR a tak akcí v září je prostě milion! Vypisovat všechno co mě v září zaujalo by vydalo na nepříjemně dlouhej článek a tak vypisuju jen ten první víkend. Třeba se někde potkáme?

Wine Food Festival 2016 2.-3. září, Smíchovská náplavka

První ročník dalšího food festivalu, ale tenhle je ve spolupráci s Vinařem Roku! A vstup zdarma! Bude připraveno 30 stánků vín, 8 gastro stánků a s tím vším také bohatý kulturní program, včetně kuchařské show. Tak se nechme překvapit.

Callin' my tribe!

nemůžu si pomoct, ale někdy některý pocity prostě nedokážu pojmenovat česky, to na vysvětlenou názvu tohoto postu! Zbytek už bude česky.

Po týdnu marodění a nálady nic moc mě Kuba pozval do kina. Sám vybral titul. Viděla jsem trailer a trochu se bála, protože je sakra sprostej a sakra americkej. Nicméně téma unavené matky v komediálním provedení jsem měla v plánu podstoupit i tak.

Příznávám se, že jsem skoro celej film probrečela. Půlku smíchy a půlku dojetím.

Čím jezdí deti v New Yorku?

Mám tuhle zálibu, čučet po cizích kočárech, s čím mamky jezdí, jak to maj vytuněný. Možná proto, že sama jsem kočárky vyzkoušela jen tři. Líběj se mi jich kvanta. Poznám různý modely často i na dálku. A tak jako chlapi dovedou zírat celej den na výstavě kamionů, já prostě obdivuju kočárky na ulicích.

Máme rádi přírodu

Jaro.
Když konečně vypukne v té plné síle, nás všechny přinutí rozhlédnout se a uznat krásu přírody, je to tak? Tak se pojďte zamyslet nad tím, jak o životní prostředí pečujete a co konkrétně vy děláte pro přírodu vy? Snažíte se udržovat stav Země, nebo ho dokonce vylepšovat? Téhle vědě jsem věnovala jeden semestr na vysoké a vlezla mi pod kůži...

Nejsem ertodoxní, jen o tom dodnes občas přemýšlím. Tím víc jak mi roste naše holčička a já chci aby svět znala tak jako já. Story ale začíná dávno předtím... Bylo mi možná necelých 10, když jsem bez vědomí rodičů do naší splachovací nádoby na wc instalovala 0,5l petku plnou vody, aby každé spláchnutí šetřilo přírodu. Přečetla jsem si ten tip v nějaké encyklopedii na hodině němčiny nejspíš? Prostě, už v dětství jsem tyhle věci přirozeně vnímala a považovala je za správnou věc.


Dneska konkrétně u nás doma šetříme takto:

• když čistíme zuby, vypínáme vodu
• nádobí mejeme v myčce, nemejeme dokud není plná
• nekupujeme balenou vodu, filtrujeme si svojí přes konvici Brita
• všechny žárovky doma jsou LEDový, ideálně nízkowatový
• snažím se třídit odpad, alespoň základy = plast, papír + kartony, tetra packy

Ale dalo by se dělat mnohem víc. Zrovna minulý týden mi z IKEA přišel newsletter na toto téma. Samozřemě, že mezi řádky najdete těžce prodejní leták, ale když se na to člověk podívá tak nějak z povzdálí, myšlenky jsou to dobré. Posuďte sami na stránce Šetrnější domov.


Chcete pár nejzákladnějších tipů a nastartovat péči o svět i u vás?

•  pokud nemáte, zvažte pořízení šetrných spotřebičů, lednička kategorie A++ vám výdaj brzy vrátí na nejbližším vyúčtování za elektřinu, myčka vám ušetří čas, vodu a peníze (já mám takovou, co má i se sušením hotovo za 75 minut), pračka a sušička, které namísto pětašedesáti programů mají jeden co dává smysl (v naší pračce nejvíc jede program na 30 min - na většině prádla nemáme fleky, jsou jen zpocené).
• Samozřejmostí v kuchyni by měla být indukční plotna pokud nejedete na plynu. Moje mamka zrovna teď objednala u truhláře novou kuchyň a rozhoduje se mezi sklokeramickou a indukční plotnou, že prý indukce je jako Mercedes, nebo klimatizace v autě, prostě nadstandart. Můj názor je ten, že novou plotnu si nepořizuju každý dva roky a za dva roky už by indukce měla být těžkej standart (v naší kultuře). 
• Pokud máte zahradu, pořiďte kompostér a třiďte odpad + snižte výdaje za vývoz popelnic.
• Zamyslete se nad množstvím chemie, které nás obklopuje. Rádi řešíme to v jídle, ale teď už je čas poohlédnout se i po ekologicky odbouratelných čističích domácnosti. Už neplatí, že tyhle věci stojí majlant. Podívejte se co o tom napsala moje oblíbená Veru.
• Hadrová nákupní taška nebo košík je mnohem stylovější než igelitky! Ať už do nich nahážete cokoliv, ozdobte to osobním termohrnkem na kafe - papírový jsou OUT!

Ať je vaše jaro co nejzelenější! ♥

Bára

Jak nastupovat do letadla, tipy a triky!

Nedávno jsem přečetla post své kolegyně blogerky Veru Harnol o jejich super dovče v Abu Dhabi a zmínka o tom, že letěli pět hodin v těsné blízkosti záchodků, mě popohnala k sepsání tohoto dlouho plánovaného návodu. Nikdo koho znám (byť jen virtuálně) nebude lítat u záchodů!!! ;-)

Troufám si říct, že lítat umím. Před mateřskou jsem pracovala na pozici, kde jsem v tomto ohledu nabrala hodně zkušeností. Nevím to přesně, ale myslím, že jsem se za celý svůj život proletěla možná už stokrát. A stále to miluju. Ráda se podělím o své tipy a triky, které vám zpříjemní váš příští let a i všechny po něm.

Kuba před odbavením v Bangkoku, 2007

Začíná to všechno už u nákupu letenky. Vaše možnosti jsou: 

Letenku vubec neřešíte, je obsažena v ceně zájezdu. Nic moc, ale když budete rychlí, dá se ještě vybrat dobré místo.*

Samostatnou letenku vám kupuje někdo jiný. Lepší.

Kupujete si letenku sami. Super.

*V případě koupě balíčku od cestovky doporučuju dát si opravdu záležet na tom, aby jste dorazili v den odletu na letiště včas, mezi prvními si vyzvedli své vouchery a následně pádili k odbavení. Čím dříve tam budete, tím větší budete mít výběr. 

Patnáctka

Patnáct mi bylo v roce 1999. Myslím, že to asi bylo tou dobou, když jsem si začala uvědomovat více svoji individualitu, svoje možnosti a nějak s tím sama začala nakládat. Zezačátku to teda byla dřina...
Ale ne, tohle má bejt o dvatisícepatnáctce!! 
Jo aha, tak to budou mnohem přesnější vzpomínky! Myslim! Možná. Asi.

Nějak nevím, jak začít s hodnocením a nebýt negativní. Měla jsem totiž veliké přání a to nevyšlo. Nepodařilo se mi ani počít další dítě, ani nastoupit do zaměstnání, ačkoliv sem se o obojí snažila. Je to proto rok neúspěšný? Moje odpověď je ne. Prožila jsem si sice hodně hodně zklamání, nenaplněných očekávání a doslova měsíc za měsícem neskutečně dlouhého čekání, ale odmítám tím oblepit číslo 2015. 

Prožila jsem totiž rok částečné duševní očisty. Začala jsem v lednu celodenní akcí Marka Džirasy. Myslete si o něm co chcete, jako úvod do opravdového sebeuvědomění to stačilo. Bohatě. V únoru a březnu jsem měla možnost nakouknout do další pozitivní kuchyně krz práci a přestože práce nevyšla a seznámení s lidmi tam bylo krátné, zanechalo další stopy. Například, doma se nám objevila konvice Brita a pijeme už jenom vodu. A chutná nám to.

Ve stejném období jsem shodila dlouhé vlasy a dneska můžu říct, že to bylo osvobozující. Dlouho jsem se necítila tak dobře, příjemně, pohodlně, hezky a sexy najednou. Samozřejmě občas mám svůj badhairday, ale už to není obden! Pochybuju, že ještě někdy na hlavě budu mít něco delšího než těsně pod uši. Pic, další kus sebepoznání.

V létě jsem udělala první z mnoha malých průvanů ve skříni a zapřisáhla se, že už si fakt nekoupím nic, co není můj rebel styl. A to vedro co bylo, mi fakt nevadilo. Léto 2015, hlavně díky Elišce bylo nádherný.

Podzimu jsem se bála, mrtě. Nástup Eli do státní školky znamenal konec našemu halabala režimu bez režimu. A co jsem po pár týdnech zjistila? Ano, režim má svý kouzlo! Když se to nepřehání tak přináší úlevu i těm, co jinak jdou za všech okolností proti proudu. To byl mega ústupek z donucení, který mě ale posunul o několik mil dopředu. 
No a mimo to, je to maličkost, ale jsem za to na sebe pyšná, jsem si přestala sladit kafe a čaj. Z tří lžiček na hrnek jsem na nule. Jupíííí, tak teď očekávám nějaký to kilo dolu!!! ;)

Průběžně během roku jsem si všímala drobností, bez slitování odstraňovala co mě nenaplňovalo a pěstovala co mě bavilo. Zjistila jsem, že nejsem a nebudu běžec. Sport mě baví, rychlost zejména, ale vytrvalostní disciplíny prostě nedávám. A taky jsem fakt levá na tvoření. Kreativní jsem, ale v úplně jiných disciplínách! 
Mojí topkou odjakživa byla rodina (v jistých oblastech jsem na rebela až brutál tradiční) a tak jsem se letos vědomě snažila trávit čas s tou svojí nejbližší i tou širší smysluplně. Ve třech jsme byli na úžasné dovolené a několika výletech. Vánoce ve třech naopak nepřipadaly v úvahu - jen si to přiznat mi trvalo! 
Průběžně jsem se věnovala analýze vztahů všeobecně. Více přemýšlela o smyslu toho či onoho a o mých investicích do nich. Nemůžu vyhovět všem a stylizací do něčího ideálu bych ubližovala jen sobě. Být každej den někým jiným? Už ne, pryč s tím. Jsem jaká jsem, ber nebo nech bejt. To beru za další pokrok.

Nakonec se těch pozitiv několik našlo a takhle sečteno a nahňácáno na sebe to vypadá hezky. Celkově se mi hodně ulevilo. Myslím, že za ten rok jsem se hodně zklidnila a vy/srovnala. Dlužím jedno velké díky Kubovi, za to že mě letos podporoval a netlačil, abych pracovala někde, kde to nedávalo smysl. 
Tak jako patnáct let byla šílená dřina na mé cestě za sebepoznáním a 16 a 17 bylo oproti tomu paráda, tak se těším na rok 2016 a ten další. Všechno, co jsem doteď zvládla a o sobě se naučila, by se mělo rozvíjet a překonávat tu nejdivočejší fantazii. Těším se. 

Krásný nový rok! Bára