Jak nastupovat do letadla, tipy a triky!

Nedávno jsem přečetla post své kolegyně blogerky Veru Harnol o jejich super dovče v Abu Dhabi a zmínka o tom, že letěli pět hodin v těsné blízkosti záchodků, mě popohnala k sepsání tohoto dlouho plánovaného návodu. Nikdo koho znám (byť jen virtuálně) nebude lítat u záchodů!!! ;-)

Troufám si říct, že lítat umím. Před mateřskou jsem pracovala na pozici, kde jsem v tomto ohledu nabrala hodně zkušeností. Nevím to přesně, ale myslím, že jsem se za celý svůj život proletěla možná už stokrát. A stále to miluju. Ráda se podělím o své tipy a triky, které vám zpříjemní váš příští let a i všechny po něm.

Kuba před odbavením v Bangkoku, 2007

Začíná to všechno už u nákupu letenky. Vaše možnosti jsou: 

Letenku vubec neřešíte, je obsažena v ceně zájezdu. Nic moc, ale když budete rychlí, dá se ještě vybrat dobré místo.*

Samostatnou letenku vám kupuje někdo jiný. Lepší.

Kupujete si letenku sami. Super.

*V případě koupě balíčku od cestovky doporučuju dát si opravdu záležet na tom, aby jste dorazili v den odletu na letiště včas, mezi prvními si vyzvedli své vouchery a následně pádili k odbavení. Čím dříve tam budete, tím větší budete mít výběr. 

Výběr sedadla hodně závisí na osobní preferenci, nicméně jsem přesvědčená, že místo u záchodků nebude top pro nikoho. Proto zde vidím jisté principy. Začněte tím, že zjistíte jakým typem letadla jaké společnosti poletíte - stejný model u různých společností může mít jiný počet sedadel. Může to být model o třech, čtyřech nebo šesti sedadlech v řadě s jednou uličkou, nebo sedmi až devíti sedadly v řadě s dvěma uličkami. To jsou stroje na dlouhé lety, často dvoupatrové. Konkrétní "seat layout" nebo "deck plan" si pak vygooglete. 

Tohle je například Airbus A380.

Vepředu nebo vzadu?

Lidé co spěchají, nebo mají strach z létání nejčastěji berou sedadla co nejvíc vepředu, aby nastupovali co nejpozději, vystupovali co nejdříve a celkově strávili na palubě co nejméně času. Odpředu se také vydává občerstvení, takže tady máte jistotu výběru.

Lidé co mají strach z turbulencí berou místa v přední polovině letadla nebo uprostřed, na křídle, kde jsou otřesy nejmenší (nejvíc to hází úplně vzadu). Přes křídlo ale nikdy neuvidíte přímo pod sebe, takže místo u okýnka tady z důvodu výhledu ven nemá moc význam. Uprostřed oddílu ve velkém letadle nejsou sedadla ani nic extra, ale ani ne to nejhorší.

Úplně vzadu nebo na konci oddílu u záchodů prostě sedět nechcete. Je tam velkej provoz, docela hluk, rozhodně ne klid a docela dost i smrad a navíc jsou to poslední místa v sekci, takže opěrky nejdou vždy sklopit tolik jako na jiných místech. 

Vysoký lidi a všichni s dlouhýma nohama pokaždé doufají v sedadlo v úplně první řadě nebo u nouzových dveří. První řada v malém letadle může být business, nebo rezervovaná pro cestující se sníženou pohyblivou schopností, ale ve velkém letadle je první třída od vstupu nalevo a "prvních" řad v ekonomické je hned několik, v každém oddíle. Sedadla u nouzových dveří ve střední části letadla jsou nabízena při odbavení evidentně fyzicky zdatným cestujícím - no prostě v případě nouze musí ten člověk být schopnej ty dveře otevřít, protože u nich bude první.  Tyhle místa nedostanete pokud budete cestovat s dětma. 

United 767, řada 19 a 20 nabízí větší prostor pro nohy, za cenu odpovědnosti za případnou obsluhu nouzových dveří.

Okýnko nebo ulička?

Vysoký lidi vybírají sedadlo do uličky a doufaj, že během letu bude klid a budou si tam moct vystrčit nohy. Uličku také volí lidi s trombózou, kteří mají na dlouhé lety nakázaný častý procházky a cvičení. A samožřejmě uličku volte pokud cestujete s dětma. :-)

Hodně lidí preferuje sedadlo u okna. Mají tam svůj klid, nikdo tam na ně nemluví, neprosí o uhnutí a nepřelejzá je a všechny jejich věci. Sedadlo u okna ovšem nedoléhá přímo na plášť trupu letadla a tak nemůžete spolýhat, že si na tomto místě hezky pospíte. Ne o moc líp než na jiných místech. A když náhodou budete potřebovat z tohoto místa na záchod a ten cizák vedle spí, tak jste dost v pasti. Záleží na vás, mně ten výhled z okýnka za risk vždycky stál. Na krátký lety určitě! 

Pazi rodinu obvykle najdete na 5ABC, pokud tam řada číslo 5 nebo 6 není, tak na 7ABC. Kuba zásadně na C do uličky. (Smartwings, 2015)

Risk je zisk!

Pak jsou tady spekulanti. Páry, které si rezervují na trojce sedadlo u okna a sedadlo do uličky a modlí se, aby to třetí mezi nimi zůstalo volné. Tohle je super tip pokud cestujete ve dvou s dítětem, které ještě nemá nárok na vlastní sedadlo. A pokud vám tam náhodou někoho posadí (to by muselo být letadlo úplně plné), vždy se můžete po nastoupání do cestovní letové výšky nějak domluvit a přesadit. 

Když máte představu, jaké sedadlo si chcete pro tento let vybrat, ideální je si ho rezervovat během online odbavení, které se otevírá 24 hod před odletem. Na letišti jsou online odbavení cestující zvýhodněni, prakticky vystojí minifrontu na speciální přepážku a jen odevzdají kufry a vyfasují palubenku. 

Pokud neprovedete vy osobně, nebo spolucestující za vás online check-in, doporučuju dostavit se na letiště opravdu včas, klidně i o dvě a půl hodiny dřív. V případě dovolené přes cestovku i víc. Některé společnosti nutí své cestující provést check-in alespoň v automatu přímo v odletové hale. Je to vopruz, nejen když spěcháte a mluví to na vás například španělsky, ale stále máte tu možnost důkladně si prohlédnout zbylé možnosti a vybrat si to nej. 

Absolvovala jsem taky let, kde se místa neřeší. Byl to vnitrostátní lowcost let po Thajsku, dost adrenalin. Prostě kdo dřív nastoupí, má možnost volby. Ještěže jsem tehdy měla svého vysokého a hbitého Kubu. Vyboxoval nám dvojku u okýnka. Zmiňuju to pro úplnost, že i takové létání bez velké byrokracie se v některých částech světa na určitých cenových hladinách dodnes děje. 

výhled z okýnka nad Thajskými ostrovy (AirAsia 2007)

Tak jste získali svou palubenku, projdete pasovou kontrolou, pak rentgenem (uvažuju jestli se v tomhle místě zastavovat, protože lidi co na rentgenu zdržujou mě fakt vytáčej… ale ne, dneska ne) a jdete se uvelebit do restaurace s výhledem na runway. …nebo ne? Jste ten typ, co sedí na kraji zadku a sleduje vteřinovou ručičku celou hodinu až do nástupu do letadla? My s Kubou se v tomhle momentě rozcházíme. Já si zhruba zjistím ve které části terminálu je můj gate a pak odcházím shoppovat, zatímco Kuba si sedne poblíž gatu a ani se nehne. Zaplať hrábě za free wi-fi a běda když internet neni, situaci zachraňujou časopisy. 

Zatímco Kuba přečte půl časáku, já projdu obchody a oba ve stejný moment na všudepřítomných monitorech zjistíme změnu. Let může být zpožděn, letadlo může mít zjištěnou závadu a proto poletíte jiným od jiného Gatu nebo cokoliv jiného. Telky je určitě dobrý sledovat a podle informací se zachovat. Hlavně na přestupech.

ne vždycky nakupuju, tohle je po dvou mnohahodinových letech během čekání na třetí, poslední spoj na Nový Zéland (Taipei, 2006)

Gate se otevírá 30 minut před časem odletu. V tom momentě se zpravidla udělá na místě šílená fronta. Já to vidím tak, že než 30 minut stát, to si radši právě v tenhle moment sednu se svýma nákupama poblíž gatu a natááááhnu si nohy. Kuba je ten typ, co po hodině sezení vyskočí a řadí se do fronty. Stejně se ale ještě chvilku neděje nic. Nejdřív nastupujou “nepohybliví” cestující a někdy mají přednost i cestující s dětmi, ale pak se to různí. U velkých letadel se někdy nakládá podle řad sedadel odzadu dopředu (na to jsou speciální telematické výpočty, dík kterým se nastupovaní zázračně urychluje), u opravdu velkých letadel se nakládá několikero dveřma najednou, u malých letadel naopak můžete nastupovat do autobusu, který vás odveze na plochu ke schůdkům. V rámci každé varianty pak už nastupujete v pořadí jak se nastavíte do fronty ke kontrole palubenky. 

Já se narada mačkám a tak je mi příjemnější nastupovat mezi posledními, když už všichni ti nerváci sedí. Háček se může objevit na letech lowcost společností, kde spoustu lidí má jako příruční zavazadlo v podstatě regulérní kufr a najednou si nemáte kam dát ten svůj. Od toho jsou tady ale letušky, vždycky tu bagáž rychlostí blesku nějak přeuspořádaj a všichni se vejdou. Nikdy se mi nestalo, že bych někde musela nechat svoje zavazadla. 

Tak a nezbývá než se pohodlně usadit na své místo a užít si příjemný let. Myšlenkama na chrchlající, smradlavé nebo obtloustlé spolucestující se raději nezatěžujte, jen byste si je přivolali!

Doufám, že vás můj návod o něco obohatil a příště poletíte zase o kus komfortněji a v pohodě. Plánuji ještě dvě pokračování a to ohledně létání s dětmi a strachu z létání. Napište mi co by vás zajímalo a jaké s tím máte zkušenosti. 

Šťastnou cestu a nezapomeňte ve vzduchu mávat křídly! 

Bára