pátek 27. listopadu 2015

Adventní kalendář naruby

Čelím zásadnímu rozhodnutí na téma adventní kalendář. Musím ho udělat, protože do neděle mám našvihanej diář. A v pondělí je prostě pozdě.

Jako správná máma, Vánoce řeším pro rodinu, ale hlavně pro naší holčičku. A co do čekání na Ježíška tu jde především o ní. Ještě je malá a nechápe čas. Neřeší jestli je den všední nebo jiný, že má být za hodinu v postýlce nebo za 15 minut ve školce. Bombardujeme jí většinou nezajímavýma informacema. Je si jistá jenom jedinou věcí. Až přijde čas, přiletí Ježíšek a nechá jí pod stromečkem dárky. Jenže kdy to bude???

Malá odbočka. Letos jsem Elišce vystrojila úžasnou oslavu narozenin. Jenže jsem o tom mluvila asi 2 měsíce dopředu a to čekání nakonec pro ni bylo tak nesnesitelné, že se přestala těšit a dokonce nám oznámila, že narozeniny mít nechce. Poučila jsem se. Tři roky jsou už věk na kalendář. Aha!

Původně jsem měla v plánu postavit malý stromeček a každý den pod ním nechat drobnost, aby ji Eli ráno našla. Tak to dělala moje maminka a taky já jsem to tak dělala poslední tři roky. Bylo totiž úžasné vidět ji každé ráno v pyžamku spěchat ke stromečku, hledat a najít. Užívala jsem si nefalšovanou ameriku. Ten zvyk zachovám, ale mám ten pocit, že to letos nebude stačit. Tenhle systém Elí nepomůže zorientovat se v čase a očekávat Ježíška ve správný den. Průšvih s nekonečným očekáváním narozeninové oslavy nehodlám opakovat. A tak padá rozhodnutí. Adventní kalendář mít musíme!

Moje rebelská duše křičí. Já nechci!!! Kalendář mají všichni! A v módě je ke všemu kalendář osobně vyrobený, vlastníma rukama. 
To nedám!! To nedám! To nedááám!!!! 
Ale dáš! Ale dáš, ale dáš! Kuli ní!
To je pravda. Ale můžete si být jistý, že když něco jde udělat jinak, tak to jinak udělám!

Takže klasika to nebude. Sladkosti a dárečky pod číslem mi v tomto případě nestačí, chci víc! Chci emoce a společné zážitky, těšení se, radost, lásku! ... to je ono, tak to bude. Jako honba za pokladem! Chci každý den společně provést nějakou aktivitu, za kterou bude samolepka, kterou Eli sama umístí do našeho rodinného kalendáře, ve kterém bude jasně naznačený den D. A jak budou přibejvat, budeme se blížit.
Ona se na tom bude sama podílet! 
Bude to skvělý! Už se těším.
Jdu vymýšlet úkoly.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentáře. Čím víc jich bude, tím víc vám budu psát! :)